CO JE TO PSYCHOMOTORIKA

Když se člověk pohybuje, tak kromě svého těla prožívá různé emoce, poznává nové věci, řeší problémy, navazuje kontakty, spolupracuje. Pohybové činnosti tedy rozvíjejí také vnímání, poznávání, sebekontrolu, sebepojetí, ale rovněž schopnost ovládat materiální okolí, budovat vzájemné vztahy a umět komunikovat.  Na těchto možnostech pohybu staví psychomotorika.

Pojem psychomotorika vychází z  holistického chápání člověka, a vyjadřuje jednotu těla, duše a vědomí, mnohostranné vztahy mezi poznáním, emocemi a pohybem, a jejich vliv na vývoj kompetencí a chování jedince v psychosociálním kontextu. (Preambule Evropského fóra psychomotoriky, www.psychomot.org)

Psychomotorika je tedy založena na úzkém spojení mezi psychikou (duševními procesy) a motorikou (tělesnými procesy). Tohoto vztahu pak využívá v pedagogickém nebo terapeutickém procesu se snahou prostřednictvím pohybu pozitivně ovlivňovat osobnost člověka a pomáhat mu optimálně zvládat situace v každodenním psychosociálním kontextu.

Psychomotorika je nesoutěžní, vždy obsahuje pohyb, aktivuje mysl a probouzí emoce. Obsah psychomotoriky spočívá v praktických pohybových činnostech, které  jsou zaměřeny na:

- oblast osobní -  oblast vlastního "já", která se zabývá rozvíjením vnímání, poznávání, emocemi

- oblast materiální - poznání a ovládání materiálního okolí - věcí a prostoru

- oblast společenskou - vztahovou - vnímání druhých, empatie, komunikace,

spolupráce

Užití psychomotoriky: 
v pedagogické práci - ve škole, při výchově dětí, k rozvoji osobnosti (mládeže i dospělých), jako prevence častých problémů
v terapii - jako prostředek pro terapii dětí i dospělých osob, prostředek speciální pedagogiky, léčebné terapie, prevence